Musím zareagovat na vzkazy

Obzvláště na ten od Vítka.

Já nevím, jak to mají ostatní onkologičtí pacienti, ale já to mám následovně. Od první chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že mám rakovinu, vnímám nad sebou Damoklův meč. Smíření se smrtí přišlo velice rychle - ono stačí přečíst si pár studií a informací na internetu (zkuste třeba onkologickou poradnu docenta Vorlíčka na idnes.cz a jeho odpovědi na adenokarcinom žaludku a je Vám na zvracení) a když se dozvíte, že přežití je 11,5%, je Vám OPRAVDU špatně. Nehledě na to, že za tu dobu, co píšu tenhle blok již tři lidi o kterých vím, zemřeli :-(

Je to paradox - ale čím víc se o této nemoci dozvídám a čtu, tím více chci bojovat a jsem klidnější. Ono mi taky nic jiného nezbývá. Já se nebudu po zbytek života (hlavně když nevím, jak dlouhý bude) stresovat tím, že jsem nemocná. To prostě nedokáže moje mysl přijmout. Já chci žít. A bojovat. Tak žiju a bojuji.

Každý večer před spaním si s rakovinou povídám, rozsvěcuji si pomyslné svíčky v břiše, aby ta zář tu černotu porazila.....

S rodinou otevřeně o smrti mluvíme a brečíme spolu dohromady. Každý v mým okolí ví, že to může kdykoliv přijít. I já to vím a jsem s tím smířená. Proto žiju tady a teď a raduji se z maličkostí. Proto na každé špatné zprávě nalézám něco pozitivního, abych se mohla radovat a říct si - pořád na tom nejsem ještě tak zle. Proto jsem pořád "v pohodě" ( i když dozajista za to může můj temperament a extrovertní optimistická povaha). Proto jsem založila tyhle stránky.....

Víte, on je to takový paradox. Já jsem tak hodně nemocná, ale vypadám nejlíp za celý svůj život. Lidi, co to neví, tomu nevěří. Kdo se na mě podívá, rozhodně nevidí umírajícího popelavě šedého člověka, ale opalenýho vykuka, který každý den stráví 2 hodiny v lese.

Nastalo i pár změn - jako že mi začaly růst bílé fousy na bradě :-), že mám hustší vlasy, že mi začaly růst TVRDÝ černý chlupy na rukách, nohách i tam dole :-), že se mi dělají pupeny na krku, zádech a obličeji (jsem jak v puběrtě), od té doby, co mi narostla prsa vážím nejmíň :-) ALE stejně bych tohle všechno vyměnila zpátky za zdravý život bez rakoviny.

Tak snad už jsem pochopena :-)

PS - ale že jsem se to dneska rozepsala, co???? No nic, začíná nám svítit sluníčko, jupí, jupí, hnedle bude veseleji.