Adenokarcinom - informace o nádoru
Na internetu se dá najít poměrně hodně informací o adenokarcinomu žaludku. Zde jsou tedy základní informace v kostce, které jsem nalezla já, a které odpovídají mému typu onemocnění - tj. difůzní adenokarcinom z prstenčitých buněk s průkazem intracelulární hlenotvorby.
Žaludek je svalový dutý orgán, uložený v levém podžebří těsně pod bránicí. Představuje mimořádně důležitou složku trávícího systému člověka. Nahoře je spojen s dolním úsekem jícnu (trubice dlouhá asi 25 cm, uložená za průdušnicí a spojující ústní dutinu s žaludkem), dole přechází do dvanácterníku - nejvýše uložené části tenkého střeva, kam ústí i žlučové cesty a vývod slinivky břišní, přivádějící sem trávicí šťávu důležitou pro trávení hlavně tuků. Rozlišujeme klenbu žaludku (latinsky fornix), která je nahoře vedle ústí jícnu a míří k bránici, malé (vpravo) a velké (vlevo) zakřivení žaludku a konečně dolní vývodovou část - vstup do vrátníku (pyloru). Za pylorem již začíná dvanácterník.
Maligní nádory žaludku
• karcinom žaludku (95%)
• lymfom (2-3%)
• leiomyosarkom (1-2%)
• makroskopicky má vzhled
- vředu (25%)
- polypu (25%)
- povrchně miskovitý (15%)
- prostupuje celou stěnou (difúzní, linitis plastica - 10%)
• pokročilý karcinom (35%)
• histologicky adenokarcinom (90%)
Více o nádoru žaludku naleznete zde a nebo zde.
V celosvětovém měřítku je karcinom žaludku jednou z nejčastějších onemocnění. Ročně je zaznamenáno 700 000 nových případů. Česká republika se řadí na 36. místo s počtem 22,2:100 000 (mužů). V počtu hlášených onemocnění žen se řadí v roce 2002 ČR na 30. místo s počtem 15,4:100 000.
Muži jsou postiženi rakovinou žaludku častěji, avšak postihne-li rakovina mladší jedince (pod 50 roků), poměr pohlaví se vyrovnává.
Epidemiologické studie prokázaly zvýšené riziko onemocnět karcinomem žaludku u osob s nízkým příjmem ovoce, zeleniny a vitamínu C. Infekce Helikobakterem pylori je spojena se zvýšeným rizikem vzniku lymfomů žaludku i adenokarcinomu.
Difuzní typ postihuje mladší osoby bez rozdílu pohlaví. Nezřídka vzniká bez výraznější gastritidy. Nositelé krevní skupiny A mají asi o 20% vyšší pravděpodobnost onemocnět nádorem žaludku tohoto typu než nositelé jiných krevních skupin. Prognóza je u tohoto typu horší než u typu intestinálního.
U karcinomu žaludku nebyla zjištěna jediná dominující alterace v genetické výbavě. Předpokládá se souhrn mnohočetných abnormalit. Genetické vlivy jsou významné patrně u difuzního karcinomu.
Odhaduje se, že 36-47% karcinomů žaludku vzniká v důsledku infekce Helicobacter Pylori.
Nádor se většinou šíří do okolí prorůstáním do okolní tkáně a do sousedních orgánů - slinivky břišní, tlustého střeva a jater. Může dojít k postižení pobřišnice a tvorbě metastáz. K dalšímu šíření nádoru dochází cestou lymfatických cév (třeba i do lymfatické uzliny nad klíční kostí, většinou na levé straně!) a cestou krevních cév (do kostry, vaječníků - někdy se metastázy do vaječníků projeví dříve než karcinom žaludku - nebo do kůže).
V ČR není prognóza karcinomu příliš příznivá. V průměru je 5-leté přežití u méně než 20% nemocných. O prognóze rozhoduje řada faktorů. Zásadní je hloubka invaze. Nádory lokalizované v pyloru a antru mají většinou lepší prognózu než nádory v orálních partiích. Nádorové postižení uzlin zřetelně zhoršuje prognózu. Nádory intestinálního typu, dobře diferencované, mají obecně lepší prognózu než nádory difuzního typu, nediferencované.
Léčba rakoviny žaludku je chirurgická u stádií, kdy můžeme nabídnout odstranění rakovinného procesu (stadium I, II a popřípadě IIIa). Chirurgický zákrok spočívá v resekci části žaludku nebo jeho úplném odstranění (gastrektomii) a odstranění regionálních mízních uzlin.