Pracovní odchod se ctí

Kdo mě zná, ví, že léta pracuji v recruitmentu a vlastním licenci na zprostředkování práce pro ICT odborníky (tzv. ajťáky). Tato licence mi letos v říjnu končí a já se už v létě rozhodla (nejen v důsledku nemoci), že z recruitmentu po 12 letech odejdu a zaměřím své síly na obor personálních auditů.....Nejdříve se ale uzdravím, slibuji :-) 

Čekala jsem, až mi vyjde jeden kandidát a po 3,5 měsících se tak stalo - a já můžu s klidem a se ctí odejít z profese personálního konzultanta (byť mi faktura ani zdaleka nesplatí firemní dluhy:-()

Všichni mí klienti už byli informováni, nikdo však neví, že to souvisí i s nemocí... o mé nemoci ví totiž jen ti nejbližší a lidé, kteří záměrně searchovali na internetu slova jako rakovina žaludku, difůzní adenokarcinom, apod.

A tak si říkám, ještě že mám Caesárka, který mi nedovolí zblbnout :-) neboť od dubna 2009 jsem na nemocenské a práci se nevěnuji. A vesmír mi samozřejmě žádnou práci ani neposílá :-) vypadá to, že se musím nejdřív uzdravit a tak na tom pilně pracuji. To je vlastně jediná práce, které se věnuji. Že se realizuji psaním svého blogu tady na internetu a že chodím venčit psa :-)

Ale řeknu Vám, i to je nelehký :-) každý onko pacient ví, že jakmile máte fůru času, znamená to fůru času i na různé myšlenky...